Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem procházejí historicky nejhlubší krizí, která je způsobena neshodami ohledně Trumpovy dohody s Íránem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v této souvislosti rozhodl připravit svou zemi na ukončení americké finanční a vojenské pomoci. Ačkoli je Izrael ekonomicky vyspělým státem, okamžitý výpadek miliardových dotací by výrazně zatížil jeho již tak napjatý státní rozpočet a veřejný dluh. V minulosti byl Izrael největším příjemcem americké zahraniční pomoci, což má nyní dalekosáhlé důsledky pro jeho budoucnost.
Podle údajů think-tanku Council on Foreign Relations získal Izrael od svého vzniku již 300 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 6,3 bilionu korun, z této částky přitom 3,8 miliardy dolarů ročně pochází na základě memoranda, jehož platnost vyprší v roce 2028. Kromě této pravidelné pomoci dostává Izrael také mimořádné balíčky, jako byl ten v roce 2024, kdy obdržel téměř devět miliard dolarů v reakci na útok palestinského hnutí Hamás. Zatímco nové dlouhodobé dohodě o podpoře se začne vyjednávat po podzimních volbách do Kongresu, Netanjahu se již nyní snaží omezit závislost na amerických penězích.
Premiér Netanjahu veřejně prohlásil, že plánuje postupně ukončit americkou finanční pomoc během následujících deseti let. V rozhovoru pro televizi CBS v květnu uvedl: „Chci americkou finanční podporu stáhnout na nulu. Nechci s tím čekat na příští Kongres.“ Potvrdil také, že Izrael se musí osvobodit od závislosti na USA a začít budovat vlastní zbrojní systémy. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se v USA mění postoje vůči dlouholetému spojenci, což jen zvyšuje tlak na izraelskou vládu.
Americké veřejné mínění o Izraeli
Podle dubnových průzkumů veřejného mínění v USA vnímá 60 procent dospělých Izrael negativně. Odpůrci izraelské politiky se nacházejí jak mezi demokraty, tak i republikány. Zatímco demokraté kritizují tvrdý postup Izraele vůči Palestincům, část republikánů se obává vlivu Izraele na americkou zahraniční politiku. Někteří Američané mají pocit, že Izrael zavlekl Trumpa do války v Perském zálivu, což vyvolává otázky o budoucím směřování amerických investic do tohoto regionu. Tato situace znepokojuje izraelskou vládu, která se snaží najít alternativní cesty financování a posílení vlastních obranných kapacit.
Izrael čelí výzvám nejen na politické, ale i na ekonomické úrovni. Vzhledem k tomu, že se Netanjahu snaží omezit závislost na USA, je důležité, aby země investovala do vlastního zbrojního průmyslu a vytvářela nové obchodní příležitosti na globálním trhu. V současnosti se Izrael pokouší diverzifikovat své ekonomické partnery a hledá nové možnosti spolupráce s jinými zeměmi. Tato změna přístupu by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro izraelskou ekonomiku, ale i pro geopolitickou situaci na Blízkém východě.
Budoucnost americko-izraelských vztahů
Jak se blíží podzimní volby do Kongresu, budou se vztahy mezi USA a Izraelem dále vyvíjet. Opoziční demokraté, kteří by mohli v nadcházejících volbách zvítězit, mají v současnosti k Izraeli velmi kritický postoj, což může vést k dalšímu zhoršení vzájemných vztahů. V každém případě se očekává, že Izrael bude muset najít nové cesty, jak se vyrovnat s případným poklesem americké pomoci. To zahrnuje nejen rozvoj vlastních obranných systémů, ale také posílení ekonomických vazeb s jinými státy a regiony.
Přestože Izrael má silné ekonomické základy, výpadek americké pomoci by mohl mít významný dopad na jeho rozpočet a veřejné finance. Vláda bude muset čelit dalším výzvám, jako je zajištění stability veřejných služeb a sociálních programů. Vzhledem k těmto okolnostem bude důležité, aby Netanjahu a jeho tým byli schopni strategicky plánovat a řídit národní zdroje tak, aby minimalizovali negativní dopady na obyvatelstvo. Izrael se tak ocitá na křižovatce, kde bude muset najít rovnováhu mezi nezávislostí a zajištěním ekonomické stability v turbulentním mezinárodním prostředí.