Super El Niňo, jev přispívající k oteplování planetární atmosféry, se blíží a podle odborníků může mít katastrofální dopady na africké země. Podle Anthonyho Nyonga, předního klimatologa Africké rozvojové banky (AfDB), by mohl tento jev způsobit celkové škody v rozmezí deseti až 20 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 212 až 423 miliardám korun. Tyto ztráty by měly být způsobeny nejen snížením hrubého domácího produktu (HDP) v silně zasažených regionech, ale i prudkým zdražením základních potravin, což by mohlo vyvolat masovou migraci z nejvíce zasažených oblastí. Odborníci varují, že nejvíce ohrožené budou státy, které již nyní čelí problémům spojeným se suchem, konflikty a slabou ekonomikou.
Ekonomické dopady Super El Niňo na Afriku
Podle Nyonga by Super El Niňo mohl snížit HDP silně zasažených zemí v průměru o jedno až dvě procenta. To by se na celém africkém kontinentu přetavilo do ztrát ve výši deseti až 20 miliard dolarů. Tyto ztráty přicházejí v kritickém období, kdy AfDB odhadovala, že Afrika by měla letos dosáhnout hospodářského růstu 4,2 procenta. Růst měl být podmíněn stabilizací situace v důsledku izraelsko-americké války proti Íránu, což však v současnosti vypadá jako stále více optimistický scénář. Klimatologové upozorňují, že Super El Niňo je charakterizováno výrazným oteplením povrchu moře ve východním Tichomoří, což může zásadně ovlivnit počasí v oblastech daleko od jeho zdroje.
Nejvíce zasažené by mohly být země, které se již nyní potýkají s hospodářskými problémy a nedostatkem potravin. Přední ekonomové varují, že výpadky v produkci základních potravin, jako je kukuřice, by mohly vyústit v její zdražení na dvojnásobek. Takové zdražení by mělo gravitační dopady na životní úroveň obyvatelstva v těchto regionech, které již nyní čelí vysoké míře chudoby. AfDB odhaduje, že afričtí zemědělci čelí ztrátě příjmů ve výši téměř 330 milionů dolarů, což je další faktor, který může zpomalit ekonomický rozvoj kontinentu.
Možná migrace a humanitární krize
Zhoršení klimatických podmínek spojené s Super El Niňo by mohlo rovněž vyvolat novou migrační vlnu. Nyong upozornil, že Afrika bude potřebovat až 100 miliard dolarů na zvládnutí očekávaného dopadu tohoto jevu. Případné zhoršení situace by mohlo vést k masové migraci obyvatel ze silně zasažených oblastí, což by mělo dalekosáhlé důsledky nejen pro tyto země, ale i pro regiony, do kterých by se lidé přesunuli. Zkušenosti z minulosti ukazují, že zotavení z přírodních katastrof, jako jsou cyklony nebo sucha, může trvat roky a negativně ovlivnit stabilitu zemí.
Podle zprávy OSN z října 2023 budou rozvojové země potřebovat do roku 2035 celkem 365 miliard dolarů ročně na boj proti změně klimatu. Nicméně mezinárodní veřejné financování na adaptační opatření dosáhlo v roce 2023 pouhých 26 miliard dolarů. Tato disproporce mezi potřebami a dostupnými prostředky ukazuje na naléhavost situace a na to, jak klíčové je zajistit adekvátní financování pro přizpůsobení se měnícím se klimatickým podmínkám a prevenci humanitárních krizí. Bez dostatečného zajištění financí se obavy z masové migrace a humanitární katastrofy mohou stát realitou, což by mohlo vyžadovat koordinovanou mezinárodní reakci a spolupráci.