Pracovní trh v České republice se v posledních letech vyznačuje výraznými rozdíly mezi různými sektory. Zatímco zaměstnanci v oborech jako IT a marketing si užívají flexibilní pracovní podmínky a moderní přístupy, lidé pracující ve výrobě, pohostinství či stavebnictví čelí tvrdé realitě bez jasné perspektivy. Unikátní průzkum Wellbeing Index, který probíhal v průběhu roku 2025 a shromáždil přes 9 150 autentických hodnocení od zaměstnanců, odhalil, co skutečně motivuje lidi k setrvání na pracovišti a proč z firem odcházejí. Celková spokojenost zaměstnanců, měřená na škále od 1 do 5, dosáhla hodnoty 3,24, což naznačuje stagnaci spíše než nadšení.
Podle Michala Španěla, datového analytika a manažera portálů JenPrace.cz a JenFirmy.cz, většina českých zaměstnavatelů dosud nepracuje systematicky na dlouhodobém wellbeingu a rozvoji zaměstnanecké zkušenosti. Tento nedostatek vede k pocitu stagnace a omezených možností pro kariérní růst. Zaměstnanci v IT a marketingu, kteří mají přístup k lepším pracovním podmínkám, se cítí spokojenější, zatímco ti v manuálních odvětvích často zažívají frustraci z nedostatečných příležitostí a nevyhovujícího pracovního prostředí. Průzkum tedy ukazuje na rostoucí propast mezi různými sektory na českém trhu práce.
Propast mezi kolektivem a vedením
Jedním z hlavních zjištění průzkumu je, že pracovní kolektiv hraje klíčovou roli v udržení zaměstnanců na svých pozicích. Kolegové se ukazují jako silná opora, zatímco vedení a firemní systém jsou hlavními zdroji frustrace. Časté negativní komentáře na adresu nadřízených a managementu naznačují, že lidé mají dobré vztahy se svými kolegy, ale silně nedůvěřují vedení. Data ukazují, že arogance, špatná komunikace a nedostatek uznání ze strany nadřízených vedou k nespokojenosti a odchodům z práce. Zaměstnanci zmiňují, že i když mají skvělý tým, pokud kultura vedení selhává, atmosféra na pracovišti se rychle zhoršuje.
Podle Španěla je důležité, aby zaměstnavatelé začali více investovat do kultury vedení a vzájemné komunikace. Pouze tak lze zlepšit pracovní prostředí a zvýšit spokojenost zaměstnanců. Pokud zaměstnanci necítí podporu od vedení, mohou se cítit demotivováni a hledat příležitosti jinde. Tato propast mezi kolektivem a vedením je tedy klíčovým faktorem, který ovlivňuje stabilitu zaměstnání v českých firmách a je třeba ji řešit s maximální vážností.
Finanční ohodnocení a jeho vliv na spokojenost
Ačkoli mzdy a benefity jsou často kritizovány, z pohledu celkové spokojenosti zaměstnanců nehraje výše platu hlavní roli. Analytici tvrdí, že mzda funguje spíše jako hygienický faktor. Když je plat považován za nespravedlivý, spokojenost zaměstnanců klesá. Naopak vyšší plat sám o sobě nezaručuje dlouhodobou spokojenost. V pozitivních komentářích, které zaměstnanci hodnotili, se často objevuje větší důraz na pravidelnost a včasnost výplat než na jejich samotnou výši. Zaměstnanci chtějí mít jistotu, že dostanou své peníze včas, což přispívá k jejich pocitu stability a bezpečí.
Tradiční benefity, jako jsou stravenky nebo příspěvky na sportovní aktivity, byly v posledních letech silně ovlivněny inflací, což vedlo k jejich znehodnocení. To znamená, že zaměstnanci často nevnímají tyto benefity jako dostatečné motivátory. Namísto toho volí firmy, které jim nabízejí nejen konkurenceschopné mzdy, ale také možnosti pro profesní růst a rozvoj. Tento trend ukazuje, že zaměstnanci jsou ochotni riskovat stabilitu pro lepší kariérní příležitosti a spokojenost v práci. Firmy, které nejsou schopny nabídnout perspektivu pro zaměstnance, se tak mohou ocitnout v obtížné situaci, kdy budou čelit vysoké míře fluktuace a ztrátě talentu.