Sucho ničí vodácký byznys, řeky v Česku vysychají

Sucho se v letošním roce stalo vážnou hrozbou pro vodácký byznys v České republice. Průtok většiny českých řek je nyní o více než 50 % nižší, než je obvyklé pro období začátku srpna, což způsobuje, že vodáci musejí často táhnout své lodě po kamenech. Zatímco menší toky, jako je Lužnice, prakticky vysychají, na větších řekách se vodáci potýkají s obrovskými překážkami a musí se vyhýbat kamenům, které vystupují nad hladinu. Prohlubující se sucho a změny klimatu mají devastující dopad na provoz tuzemských kempu a půjčoven lodí, což s sebou nese citelné ekonomické ztráty.

Podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je situace kritická v celém Česku, kde všechny oblasti aktuálně zaostávají za srážkovými normami. Hladiny toků poklesly za poslední týden mnohem razantněji než v předchozích měsících. Již během zimy odborníci upozorňovali na hrozbu letního sucha, kdy byly zaznamenány velmi slabé sněhové zásoby. V případě, že nespadnou dostatečné srážky, voda se nestihne vsáknout do podzemí a odtéká z krajiny příliš rychle. Letní deště situaci nezlepšují, neboť díky vysokým teplotám čelí řeky velkým výparům, což situaci ještě zhoršuje.

Vysychající řeky a ztráty pro podnikatele

Následky letošního sucha jsou podle dostupných dat ještě horší než v krizovém roce 2018, který byl považován za jeden z nejsušších v historii měření v České republice. Odborníci varují, že na některých místech je situace lokálně velmi špatná. Hydrolog Tomáš Fryč z ČHMÚ upozorňuje, že letos zmizela voda i z míst, kde historicky k tomu nedocházelo. Příkladem je povodí Želivky, kde vyschla celá Vlašimská Blanice a Rakovnický potok, což jsou profily, které dosud nebyly bez vody. Takové situace dříve nebyly obvyklé a naznačují závažnost aktuálního stavu vodních toků v zemi.

Naopak Vltava a úseky řek pod výpustí z přehrad zůstávají relativně stabilní, jelikož průtoky jsou udržovány hlavně z důvodu průmyslových potřeb, jako je výroba elektrické energie. Vltava pod Lipnem a Berounka jsou v současnosti jedinými řekami, které ještě nabízejí nějakou sjízdnost, avšak s určitými omezeními. Odborníci varují před Sázavou a Lužnicí, které byly v minulosti oblíbené mezi vodáky, protože v současnosti jsou prakticky nesjízdné. Například na Lužnici v Táboře teče sotva jeden kubík vody, což je pro vodáky naprosto nedostačující.

Ekonomické dopady na vodácký průmysl

Odliv vodáků z řek, kde voda chybí, má za následek vážné ekonomické ztráty pro podnikatele v oblasti vodní turistiky. Kempy, které tradičně sloužily jako základny pro vodáky, zaznamenávají výrazný pokles návštěvnosti. Obsluha Kempu Lužnice potvrdila, že pozorují výrazný úbytek vodáků. I když se snaží kompenzovat ztráty přilákáním cyklistů a karavanistů, provoz v minulosti byl mnohem výnosnější díky vodákům. Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS), rovněž potvrdil, že na Sázavě došlo k výraznému poklesu zájmu o vodní turistiku, a to i přesto, že v minulých letech byla tato oblast velmi populární mezi vodáky.

Situace v českém vodáckém byznysu je tedy alarmující a vyžaduje okamžitou pozornost ze strany odpovědných institucí. Pokud se situace nezmění a nedojde k významnému zlepšení srážkových podmínek, může se stát, že vodácké tradice v Česku budou ohroženy. Je nezbytné, aby se společnosti a jednotlivci zamysleli nad ochranou vodních zdrojů a opatřeními na zlepšení hospodaření s vodou, aby se předešlo podobným krizím v budoucnu.