Na nedávném summitu NATO v Ankaře, který se konal za napjaté mezinárodní situace, se ministr obrany Jaromír Zůna vyjádřil k atmosféře mezi českým premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. V rámci svých vzpomínek na jednání uvedl, že se s prezidentem Pavlem potkal pouze jednou, a to při náhodném setkání, kdy si podali ruce a každý pokračoval ve své cestě bez dalšího kontaktu. Taková situace, jak Zůna popisuje, naznačuje, že mezi oběma vrcholnými představiteli české politiky panuje určité napětí, které mohlo ovlivnit i samotnou diskuzi o důležitých otázkách obrany a bezpečnosti v rámci NATO.
Ministr Zůna také zdůraznil, že během jednání mezi premiérem, prezidentem a ním samotným panovala atmosféra, v níž nebylo nutné mezi sebou prohodit slovo. Tímto způsobem popsal situaci, která může naznačovat nejen osobní neshody, ale také možné rozdíly v přístupu k otázkám obrany a bezpečnosti. Tato okolnost se zdá být o to významnější v kontextu aktuálních bezpečnostních hrozeb, kterým čelí nejen Česká republika, ale celá Evropa, včetně konfliktu na Ukrajině.
Finanční závazky a modernizace armády
Po návratu z Turecka ministr obrany oznámil, že česká armáda se může těšit na navýšení výdajů na obranu v příštím roce o 36 miliard korun. Tento masivní balík peněz má být použit na různé projekty, přičemž část prostředků bude určena na zvýšení počtu personálu. Dále budou finance směřovat k pokrytí splátkových režimů spojených se strategickými smlouvami na modernizaci armády. Zřejmě nejvýznamnější prioritou nového rozpočtu je ale posílení protivzdušné obrany státu, což Zůna označil za klíčový cíl. Ministerstvo obrany plánuje dokoupit další čtyři izraelské baterie systému Spyder, aby posílilo již existující obranné systémy.
V zákulisí se navíc rozhořel tvrdý boj o budoucnost kolových obrněných vozidel Pandur, která se nacházejí v polovině své životnosti. Finský prezident Alexander Stubb osobně intervenoval v Praze za obrněnce Patria, které se ovšem potýkají s konkurencí v podobě německo-nizozemského těžkého Boxeru a domácího Panduru Evo od Czechoslovak Group. Podle Zůny se rovněž zvažuje modernizace stávajících Pandurů, což naznačuje, že armáda si je vědoma potřeby udržení kvalitní a funkční techniky pro budoucí mise a operace.
Varování před unáhlenými rozhodnutími
Ministr obrany Zůna se vyjádřil také k trendu modernizace armády, kdy se v poslední době objevují názory na masové nasazení levných dronů. Varoval před tím, aby se armáda „ukrajinizovala“ bez rozmyslu a bez ohledu na budoucí vývoj. Podle něj se nesmí zapomínat na to, že vojenské plánování by mělo brát v potaz dlouhodobé hrozby a rizika, nikoliv pouze aktuální situaci. Zůna přirovnal tuto problematiku k období po invazi do Afghánistánu, kdy se změnil pohled na budoucí způsob boje. V té době byla popularizována představa o mobilní armádě, což však vedlo k tomu, že evropské armády na dvacet let zamrzly a nebyly připraveny na skutečné konflikty, které nyní hrozí.
Ministr Zůna také zdůraznil, že Česká republika již nyní poskytuje významnou podporu Ukrajině, a to jak finančně, tak materiálně. Nicméně odmítl plošné rozšiřování českých závazků, což naznačuje, že vláda si je vědoma omezených zdrojů a nutnosti strategického plánování v oblasti obrany. Je evidentní, že situace v regionu si žádá pečlivý přístup a uvážlivá rozhodnutí, aby bylo možné efektivně reagovat na jakékoli hrozby, které mohou nastat v budoucnosti.