Film Pramen, režie Ivana Ostrochovského, se od svého uvedení na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech stal předmětem širokého zájmu. Snímek se zaměřuje na jednu z temných kapitol československých dějin, a to na státem řízenou reprodukční kontrolu a systematickou sterilizaci romských žen, která se odehrávala v období normalizace. Premiéru měl na festivalu a do kin vstoupí 16. července 2026. Hlavní postavu gynekoložky Ingrid ztvárňuje známá česká herečka Aňa Geislerová, která se tak opět dostává do středu pozornosti díky silnému a emotivnímu výkonu.
Ostrochovský se ve svém filmu snaží vyhnout černobílým pohledům na minulost a místo toho nabízí divákům komplexní a esteticky vyvážený obraz doby. Pramen se nesnaží o jednoduchou obžalobu režimu, ale spíše zachycuje psychologii postav a jejich reagování na okolní tlak. Tento přístup je typický pro současnou evropskou kinematografii, která se nebojí zpracovávat citlivá a kontroverzní témata. I přesto, že film v některých momentech sklouzává k přílišné jemnosti, dokáže dostatečně vystihnout atmosféru doby, kdy ženám byla odebírána jejich reprodukční práva.
V Pramenu se divák ocitá v zapadlé okresní nemocnici v polovině 80. let, kde panuje vyčerpanost a frustrace. Atmosféru snímku umocňuje ambientní hudební podkres, který doplňuje málo výrazné dialogy postav. Tento styl je pro Ostrochovského typický a pomáhá vykreslit klaustrofobní prostředí, ve kterém se odehrává příběh o systémovém bezpráví. Zobrazení novorozenců naskládaných vedle sebe a neustálý stres matek naznačují, jakým způsobem fungoval systém zdravotní péče v té době. Pramen se tak stává nejen dramatickým, ale i silně kritickým pohledem na fungování státní moci a jeho vliv na životy jednotlivců.
Systematická sterilizace a její dopady
Snímek se nevyhýbá zobrazení drastických praktik, které byly v rámci reprodukční kontroly uplatňovány vůči romským ženám. Interrupční komise a sterilizace představovaly nástroj státní moci, který měl za cíl regulovat porodnost a ovlivnit demografické složení obyvatelstva. Ženy byly často nuceny obhajovat své osobní a sociální poměry před komisemi, což bylo pro ně velmi ponižující. V případě romských žen se navíc objevovaly případy, kdy byly pod tlakem, aby souhlasily se zákrokem, často s nabídkou finančních odměn nebo sociálních výhod. V mnoha případech podepisovaly souhlas v situacích, kdy nebyly plně informovány o důsledcích, což vyvolává otázky o etice a lidských právech.
Ostrochovský se snaží divákovi přiblížit nejen samotné události, ale také psychologii postav, které se ocitají v těchto bezvýchodných situacích. Hlavní postava, gynekoložka Ingrid, představuje osobu, která je postavena před dilema mezi profesní etikou a požadavky státního aparátu. Její postava je klíčová pro pochopení celého příběhu, neboť diváci sledují, jak se její pohled na situaci vyvíjí. Tím, že ji režisér umístil do centra vyprávění, dává jí možnost stát se morálním kompasem celého filmu, i když se i ona musí vyrovnávat s tlakem a systémem, který ji obklopuje.
Význam snímku pro současnou společnost
Pramen je nejen uměleckým dílem, ale také důležitým komentářem k otázkám reprodukčních práv a lidských práv, které jsou aktuální i dnes. Film ukazuje, že problematika sterilizace romských žen není minulostí, ale stále přetrvávajícím problémem, který si zaslouží pozornost. Tento snímek se může stát cenným podnětem pro diskusi o tom, jakým způsobem se v současnosti zachází s reprodukčními právy, a jaké poučení si můžeme vzít z historie. Ostrochovský svým dílem ukazuje, že je důležité nejen připomínat si takovéto historické události, ale také se zamýšlet nad tím, jak se podobné praktiky mohou opakovat v moderní společnosti.