Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) oznámil zahájení trestního řízení, které se týká vyplácení dotací českému holdingu Agrofert. Toto rozhodnutí bylo reakcí na trestní oznámení podané Piráty v únoru, v němž upozornili na možné střety zájmů premiéra Andreje Babiše. V rámci vyšetřování se žalobci zaměřují na to, jakým způsobem byly dotace vypláceny a zda nedošlo k porušení pravidel, která by mohla ohrozit finanční zájmy Evropské unie. Zároveň se zkoumá, proč Česká republika dosud nevymáhá dotace, které byly poskytnuty holdingu v minulosti.
Premiér Babiš reagoval na situaci tím, že v únoru vložil akcie holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, což považuje za řešení svého možného střetu zájmů. Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová uvedla, že informace o zahájení řízení byla pro ni novinkou a nehodlá spekulovat o jeho výsledku. Podle jejích slov by mělo být ponecháno na evropských žalobcích, jaké kroky učiní, a politici by se do této záležitosti neměli vměšovat. Schillerová zároveň vyjádřila přesvědčení, že Babiš se ve svém postavení řídí jak českými, tak evropskými právními normami.
Prozkoumání evropských dotací
Trestní řízení, které bylo zahájeno, se zaměřuje výhradně na evropské dotace, přičemž na prověřování národních dotací úřad EPPO nemá pravomoc. Tato skutečnost byla potvrzena i evropskou pověřenou žalobkyní Danielou Bártíkovou, která uvedla, že podnět k vyšetřování byl podán na základě trestního oznámení, které Piráti zaslali. V rámci vyšetřování se žalobci soustředí na politické a úřední osoby, které se podílely na vyplácení dotací, a snaží se zjistit, zda došlo k jakémukoliv pochybení v této oblasti. Bártíková rovněž zmínila, že byla informována o situaci a dodala, že další kroky nyní závisí na českých orgánech činných v trestním řízení.
Piráti, kteří oznámení o možném poškození finančních zájmů EU podali, se domnívají, že došlo k zneužití pravomoci úřední osoby a také k porušení povinností při správě cizího majetku. Při vyšetřování se počítá s pomocí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která byla pověřena prověřením všech relevantních informací. Tento krok ilustruje, jak vážně jsou evropské úřady ochotny se zabývat obavami týkajícími se možného zneužívání veřejných prostředků.
Reakce na situaci a budoucí kroky
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal od konce dubna opětovně přidělovat dotace firmám z holdingu Agrofert, což vyvolalo určité kontroverze a diskuze o transparentnosti a etice v přidělování těchto prostředků. Evropská unie proplatila celkově 204 milionů korun, které fond Agrofertu poskytl v květnu, a to na základě žádostí, které byly podány ještě před tím, než se Babiš stal premiérem. Tento krok znovu otevírá debatu o roli a odpovědnosti vládních institucí v oblasti správy veřejných financí a dotací. Další vývoj situace bude záviset na postupu jak evropských, tak českých orgánů, které se nyní musí vyrovnat s důsledky toho, co vyšetřování odhalí.