Podle Petra Fialy zajistí kompenzační mechanismus pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.
Cenové stropy pro letošní rok stanovila vláda na šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.
„Abychom vytvořili funkční a spravedlivý mechanismus, analyzovali jsme spolu s obchodníky trh a zohlednili jejich nákupní strategie,“ řekl ke schválenému návrhu Síkela. „Na základě toho jsme smlouvy uzavřené se zákazníky rozdělili do osmi typů a určili mechanismus pro vyplácení,“ dodal.
Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Síkela zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.
Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému budou obchodníci podávat své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost úhrad bude podle Síkely ještě před výplatou kompenzací kontrolovat Energetický regulační úřad (ERÚ).
Vládní strop na energie už dodavatele využívají v nových cenících pro domácnosti na letošní rok. Zastropované ceny platí převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami.
