Do kauzy dvakrát zasáhl Nejvyšší soud, který případ vrátil na začátek. Krajský soud se středečním rozsudkem vrátil ke svým prvním dvěma rozhodnutím, kdy čin označil za zabití a muži uložil devítiletý trest. Za zabití hrozí pachateli tři až deset let, za vraždu spáchanou zvlášť surovým způsobem je sazba 15 až 20 let.
Velkou roli v případu hrál fakt, že Vepřeka v dubnu 2019 v budově farního úřadu nejprve napadl nožem poškozený, Vepřek se útok snažil v sebeobraně odvrátit nožem a poté i pohrabáčem. Útok pohrabáčem však pokračoval i pod schody, kam Vepřek poškozeného odtáhl. Pokud by zde byla dokázána velká časová prodleva mezi těmito ději, šlo by podle soudu k odeznění silného rozrušení a kvalifikace by směřovala k vraždě.
„K tomu však nemáme důkazy,“ uvedl soudce Martin Lýsek. Poukázal tak na to, že soud musel rozhodnout podle zásady při pochybnostech ve prospěch obžalovaného. „Nemáme vyvrácenou obhajobu, že jednal v silném rozrušení a ze strachu a v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, doplnil soudce.
Olomoucký krajský soud se případem zabývá od prosince 2019. V lednu 2020 muži uložil nejprve za zabití 9,5 roku. Vrchní soud ale kvalifikaci změnil na vraždu spáchanou zvlášť surovým způsobem a trest muži zvýšil na 17,5 roku. Případ však vrátil na začátek Nejvyšší soud. Předloni v únoru krajský soud opět označil násilnou smrt muže za zabití a obžalovanému za to uložil trest devět let vězení. Vrchní soud v neveřejném zasedání případ krajskému soudu vrátil zpět s tím, že skutkový děj neodpovídal důkazům ve spise.
Po vrácení spisu a doplnění dokazování výslechem znalců soud předloni v srpnu vynesl třetí odsuzující rozsudek, kdy muže poslal za vraždu na 17 let do vězení. V listopadu 2021 jeho rozhodnutí posvětil i vrchní soud. Do případu však podruhé vstoupil Nejvyšší soud a vrátil jej opět na krajský soud. Ten před středečním rozsudkem doplnil dokazování výslechem psychologa a také znalce ohledně krevních stop, které zůstaly na místě.
