Maso, stolní olej, mouka nebo vejce. Nejen u těchto potravin zastropovala loni maďarská vláda ceny. Opatření mělo zmírnit růst cen potravin, efekt byl ale opačný. Zdražení místní obyvatelé pocítili velmi citelně.
ČTĚTE TAKÉ: Vystrčil: Jsme v autobusu, co se řítí do zdi. ANO je jedno, zda bude za 30 let na důchody
Pro představu – v Evropské unii potraviny meziročně zdražily o 18 procent, v Česku o 27 procent, ale v Maďarsku o 50 procent. Ekonomové tvrdí, že za prudkým růstem cen je právě jejich zastropování.
Smetana za 60 korun
„Kvůli zastropování potravin dochází v Maďarsku až ke čtyřnásobnému zdražení a také k nedostatku,“ popisuje ekonom Lukáš Kovanda. Třeba smetana, která nepatří mezi zastropované položky, stála v Maďarsku bez akce v roce 2017 v přepočtu 20 korun. Teď za ni místní dají trojnásobek.
„Jak výrobci, tak obchody musí pokrýt náklady na provoz a na mzdy. Pokud je někde donutíte prodávat se ztrátou, tak to musí dohnat někde jinde, a to logicky vede k obří inflaci,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Po zastropování cen potravin po vzoru Maďarska volala i česká opozice. Ta se ale teď k takovému opatření nehlásí. „Nebudu komentovat Maďarsko, neznám detaily, my se musíme starat o Českou republiku,“ sdělila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Potraviny podle analytiků zlevňovat v blízké budoucnosti nebudou. Řešením by mohlo být snížení 15% sazby DPH. „Na Slovensku je 10% sazba na základní potraviny, což by neznamenalo velkou zátěž pro státní rozpočet,“ poznamenal prezident Agrární komory Jan Doležal.
„Myslím si, že daň z přidané hodnoty u základních potravin by měla být nulová podobně jako v Polsku,“ dodává Prouza. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ochotný snížit DPH u potravin pouze o jedno až dvě procenta.
