„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1 100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. „Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.
Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojištění by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16 200 na 17 300 korun. Horní bude nově 34 600 korun místo dosavadních 32 400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.
Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně. Menší firmy by byly pro růst nejvýše o 350 či 500 korun, svaz průmyslu nejvýše o 900 korun. Odbory naopak požadovaly navýšení o dva tisíce korun. Kritizují také plán nezvyšovat většinu zaručených mezd. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna.
Výhrady k návrhu měly i některé resorty. Poukazovaly na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že návrh vyhověl ustanovením zákoníku práce. Podle něj nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit alespoň dvojnásobek minimálního výdělku.
Ministerstvo pro vládu propočítávalo i jiné varianty přidání, a to o 900, 1 500 či dva tisíce korun. Na navýšení podle požadavků odborů by firmy musely dát do výdělků o 7,1 miliardy až 11,6 miliardy korun víc a veřejná sféra o 212,8 milionu korun víc.
Zvýšení tarifů pro pedagogy půjde na odměny
Peníze, o které se od ledna 2023 zvýší platy pedagogických pracovníků, půjdou jen na odměny, sdělil dále Jurečka (KDU-ČSL). Na tom, aby alespoň část sumy, o kterou se platy navýší, šla do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků, se vláda podle ministra neshodla. Státní rozpočet na rok 2023 počítá s navýšením u platů pedagogů o čtyři procenta.
„Zůstali jsme u původního návrhu, který jsme i v průběhu podzimu deklarovali zástupcům odborů. Dochází k navýšení jednotlivých kapitol, pokud jde o mzdové a platové prostředky,“ řekl ministr.
Odbory požadovaly zvýšení platů kvůli inflaci ještě letos. Uspěly jen částečně. Vláda nařídila letos od září přidat jen některým profesím, kterým se letos v lednu výdělek nezvedl. Po zářijovém jednání lídrů koaličních stran s odborovými předáky ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že vláda se zvýšením tarifů zaměstnanců veřejné a státní služby nepočítá. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím navýší sumu na platy o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn.
Odboráři pak chtěli co největší část peněz do tarifů. Školské odbory usilovaly o to, aby do tarifů putovalo 80 procent navýšené sumy. Poukazovaly na vysokou inflaci. Zároveň předáci dříve uvedli, že pouze tarify zaručí, že tuto část peněz nebude možné použít na zaplacení jiných výdajů.
Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651 200 lidí. Průměrný plat činil 43 093 korun hrubého. Odměny, příplatky a náhrady tvořily celkem 30,3 procenta výdělku.
